Černé jezero je jedním z nejnavštěvovanějších míst Šumavy. Není divu. S rozlohou 18,4 hektaru je největším ledovcovým jezerem na české straně Šumavy a svou hloubkou až 40 metrů také nejhlubším. Jezero, obklopené hustými lesy zaujme nejen svou přírodní krásou, ale i tajuplnou atmosférou, která láká turisty po celý rok. Úplně nejhezčí je podle nás brzy na jaře a na konci podzimu. Ale nepředbíhejme…
Historie a legendy
Černé jezero má své jméno díky tmavé barvě vody, kterou způsobují rozkladné látky z okolních rašelinišť a stínu, který na jezero vrhají okolní husté lesy a vysoké hřebeny. Jezero vzniklo zhruba před 10 tisíci lety na konci doby ledové, kdy se ustupující ledovec vyhloubil prohlubeň ve skále, která se postupně zaplnila vodou.
Kolem Černého jezera se během let vyprávělo mnoho legend a příběhů. Jedna z nejslavnějších legend hovoří o tom, že jezero nemá dno a jeho voda se vlévá až do nedalekého Čertova jezera. 🙂 Tyto příběhy a mystické atmosféře přispívají k tomu, že Černé jezero je považováno za jedno z nejtajuplnějších míst Šumavy.
Turistické trasy k Černému jezeru
Černé jezero je oblíbeným cílem turistů i cyklistů díky snadnému přístupu a dobře značeným stezkám. Nejčastěji se k jezeru vyráží ze Špičáku, Špičáckého sedla nebo z nedaleké Železné Rudy.
Špičácké sedlo – Černé jezero (4,5 km): Nejkratší a nejčastější cesta k Černému jezeru začíná u parkoviště na špičáckém sedle. Trasa je vhodná jak pro pěší turisty, tak pro cyklisty a vede po asfaltové cestě mírně stoupajícím terénem, který je nenáročný a jako dělaný pro rodiny s dětmi. Cesta označená jako „Naučná stezka Špičák – Černé jezero“ vede lesem a nabízí příjemnou procházku, která končí u nádherného jezera, kde si můžete odpočinout a vychutnat si klid a krásu přírody. Tato trasa bývá bez problémů schůdná i v zimě.
Železná Ruda – Černé jezero (7 km): Pro ty, kdo hledají delší výlet, chtějí se vyhnout frekventovaným trasám a rádi si vyšlápnou vyšší kopec, je ideální volbou cesta po červené ze Železné Rudy. Tato stezka je o tedy náročnější, ale nabízí nádherné výhledy na okolní krajinu a jako bonus uvidíte i druhé z místních ledovcových jezer, Čertovo jezero.
Přírodní zajímavosti a ochrana
Černé jezero je součástí národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero, která chrání unikátní ekosystémy těchto dvou ledovcových jezer a jejich okolí. Voda v jezeře je extrémně čistá a její teplota zůstává po většinu roku velmi nízká, což vytváří specifické podmínky pro život mnoha druhů rostlin a živočichů. V okolí jezera rostou vzácné druhy mechů a rašeliníku, které tvoří součást přírodního bohatství této oblasti.
Skalní stěna, která se tyčí nad jezerem, dosahuje výšky 300 metrů a přidává místu na dramatickém vzhledu. Tato stěna, zvaná Jezerní hora, je s výškou 1 344 metrů jedním z nejvyšších vrcholů Šumavy a přispívá k celkové atmosféře jezera, která je často popisována jako mystická a tajuplná.







Něco na zub? Pečlivě plánujte
V blízkosti Černého jezera se nenachází mnoho možností občerstvení, takže je ideální sbalit si svačinu s sebou. Po návratu z výletu se však můžete zastavit na večeři na několika prověřených místech v okolí. Za nás doporučujeme:
Avalanche na Špičáku: Skvělá restaurace s výbornou kuchyní, přátelskou obsluhou a dětským koutkem. Moc rádi se tam vracíme.
Costa Coffee v Železné Rudě: Kromě kávy najdete v nabídce vždy čerstvou polévku a alespoň dvě hlavní jídla za velmi rozumnou cenu. A i tam mají dětský koutek.
- Chata Rovina nad Hartmanicemi: Tato možnost se vyplatí v případě, že budete ze Špičáku pokračovat směrem na východ Šumavy. Vyhlášená chata s krásným interiérem a výbornou kuchyní stojí za návštěvu.
Stánek na parkovišti: V případě opravdu, ale opravdu velkého hladu je na parkovišti na Špičáckém sedle v sezoně otevřen stánek, kde můžete to nejhorší zažehnat klobásou, langošem, nebo něčím podobným. Ale pokud to jen trochu půjde, sjeďte raději autem dvě minuty do Avalanche 😉
Velký jezerní okruh s výstupem na Špičák
Opravdovou lahůdkou pak je okruh, který má sice jen okolo 12 km, ale zavede vás nejen k Černému a Čertovu jezeru, ale i na vrchol Špičáku, odkud budete mít velký kus Šumavy včetně její nejvyšší hory Velký Javor jako na dlani. Není však vhodný pro kočárky ani malé děti, výšlap na špičák je opravdu prudký.
Jak jsme už uvedli, Černé jezero a jeho husté lesy jsou nádherné v každém ročním období, ovšem nejhezčí atmosféru podle nás mají nejprve časně z jara (březen, duben), kdy se příroda pomalu probouzí a Šumava je liduprázdná, nebo naopak pozdě na podzim (listopad), kdy se ranní mrazíky postarají o nezaměnitelný ráz krajiny a i v tuto dobu platí, že se po Šumavě budete toulat téměř sami.
Zajímavost: Akce Neptun
Akce Neptun byla jednou z nejpropracovanějších dezinformačních operací, kterou v roce 1964 zorganizovala komunistická Státní bezpečnost (StB). Jejím cílem bylo manipulovat veřejné mínění na Západě a zasévat nedůvěru do západoněmecké společnosti. Komunistický režim tím chtěl ovlivnit mezinárodní politiku a přispět k diskreditaci tehdejšího Západního Německa.
Inspirací pro tuto akci byl nález falešných anglických liber v rakouském jezeře Toplitzsee v roce 1963. StB se rozhodla využít podobného scénáře a vytvořit falešné důkazy o nacistické minulosti významných západoněmeckých a rakouských osobností. V polovině května 1964 příslušníci StB, včetně majora Ladislava Bittmana, vybrali Černé jezero na Šumavě jako ideální místo pro ukrytí připravených beden s falešnými dokumenty.
V červnu 1964 byly bedny naplněné prázdnými papíry potopeny na dno Černého jezera. Následně byl do celé operace zapojen štáb Československé televize, konkrétně pořadu Zvědavá kamera, který měl o nálezu informovat veřejnost. Dne 3. července 1964 potápěči za přítomnosti televizního štábu „objevili“ bedny na dně jezera a za přísných bezpečnostních opatření je vyzvedli na hladinu.
Po převozu beden do Prahy byly do nich vloženy falešné dokumenty, které dodala sovětská KGB. Dne 15. září 1964 uspořádal ministr vnitra Lubomír Štrougal tiskovou konferenci, na které představil obsah nalezených beden. Dokumenty údajně obsahovaly kompromitující materiály na západoněmecké a rakouské politiky, což vyvolalo mezinárodní pozornost a vedlo k prodloužení promlčecí lhůty nacistických zločinů o pět let.
Pravda o akci Neptun vyšla najevo až po roce 1968, kdy Ladislav Bittman emigroval do Spojených států amerických a odhalil detaily této dezinformační operace. Akce Neptun tak zůstává jedním z nejvýznamnějších příkladů dezinformačních aktivit StB během studené války.