Je jednou z mnoha zaniklých osad na Šumavě, ale svým umístěním pravděpodobně tou nejhezčí. Kepelské Zhůři, které se rozkládalo v údolí Křemelné, nám dnes připomíná pohnuté osudy obyvatel česko-německého pohraničí. Ačkoli se z původní vesnice do dnešních dnů mnoho nezachovalo, návštěva Zhůří nabízí tichou vzpomínku na to, jaká byla Šumava před desítkami let a jaké příběhy jsou s ní spojené.
Soběstačná německá obec
Zhůří, v němčině Haidl am Ahornberg, byla malebná osada ležící ve výšce kolem 1 000 metrů na jižním svahu hory Javorná. Od 17. století tvořila základ královácké rychty a postupně se rozrůstala. Dominantou obce byl původně dřevěný kostel Nejsvětější Trojice, který byl v roce 1809 nahrazen zděnou stavbou. V druhé polovině 18. století zde fungovala sklářská huť, a o sto let později obec zahrnovala faru, školu, dvě hospody, mlýn s pilou, hamr a hladírnu skla.
Před začátkem druhé světové války měla obec 623 obyvatel, převážně německé národnosti. Život ve Zhůří byl modernizován zavedením vodovodu, dvou vodních elektráren, pošty s telefonním spojením a četnické stanice. Místní obyvatelé pracovali mimo jiné pro firmu Šimona Adlera, která se zabývala sušením hřibů a žampionů. Mimochodem, muzeum židovského rabína a učitele Šimona Adlera najdete nedaleko odsud, v Dobré Vodě u Hartmanic.
Začátek konce: Druhá světová válka
Osada žila svým poklidným životem až do čtyřicátých let 20. století, kdy došlo k dramatickému zlomu. Přišla druhá světová válka a po jejím skončení bylo původní německé obyvatelstvo , které zde vše vybudovalo, vysídleno. Do obce byli naopak v rámci dosídlování přivedeni reemigranti ze Slovenska a Rumunska. Začala zde ještě fungovat česká škola, nicméně přišel únor 1948 a s ním definitivní konec krásné vesnice.
Krvavý konec války
Dne 5. května 1945, na samém sklonku druhé světové války, došlo ve Zhůří k nečekanému a krvavému střetu mezi jednotkami americké 90. pěší divize a německými kadety důstojnické školy spolu s příslušníky Hitlerjugend.
Předcházející události a kontext
Začátkem května 1945 postupovaly jednotky 3. americké armády generála Pattona směrem do vnitrozemí Československa. Úkolem 357. pluku 90. pěší divize, společně s 2. jízdní průzkumnou skupinou XII. sboru, bylo zajistit hlavní a přístupové cesty a prohledat tamní samoty a německé vesnice. Ve směru na Hartmanice kladli Američanům poslední houževnatý odpor němečtí důstojničtí kadeti Školy praporečníků, kteří obsadili Prášily a Srní. Podařilo se jim ukořistit dva obrněnce M8 a čtyři jeepy.
Průběh střetu ve Zhůří
Za hustého deště vyrazili vojáci americké 90. pěší divize na průzkum, rota I pak dorazila přímo do Zhůří. Když vojáci viděli vojenské vybavení, domnívali se, že je předešli jejich krajané, a bez obav se přiblížili k centru obce. Mladí němečtí kadeti ihned zahájili palbu proti Američanům z jejich vlastních zbraní a deset vojáků přišlo na samém konci války o život, dalších 17 bylo zraněno.
Následky bitvy
Následně došlo k tvrdému boji muže proti muži, bojovalo se téměř o každý dům, sedm stavení zcela vyhořelo a o střechu přišel i kostel Nejsvětější Trojice. 24 německých důstojnických kadetů a příslušníků Hitlerjugend v boji zemřelo, 76 jich bylo zajato.
Připomínka padlých
V červenci 2000 byl na Zhůří odhalen žulový pomník se jmény padlých vojáků. Pomník tvoří kostkami vykládaný kruh s pěticípou hvězdou, na které stojí hrubě opracovaný obelisk ze světlé žuly. Na něm jsou umístěny dvě informační desky a překřížené pušky. Za tímto obeliskem se nachází dva menší obelisky ze světlé žuly. Na jednom je usazen seznam padlých a druhý vyjadřuje poctu divizi. V roce 2022 byl pomník rekonstruován, došlo k obnově nápisů a přibyla deska s datem 6. 6. 1944, která připomíná cestu amerických vojáků po vylodění v Normandii do Československa.
Tento tragický střet ve Zhůří zůstává připomínkou obětí, které byly přineseny na samém konci druhé světové války, a zdůrazňuje cenu, kterou zaplatili jak vojáci, tak civilisté v boji za svobodu.
Zánik osady
v roce 1952 bylo rozhodnuto o zřízení vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda, což vedlo k vystěhování obyvatel ještě v dubnu a květnu téhož roku. Obec byla následně srovnána se zemí. Rozhodnutí o zřízení vojenského prostoru mělo samozřejmě devastující dopad na místní obyvatele. Ti byli nuceni opustit své domovy, většinou bez adekvátní náhrady a bez jakékoliv možnosti se bránit. Postup tak typický pro komunistický režim, který neváhal obětovat celé komunity ve jménu státních zájmů, bez ohledu na lidské osudy.
Na místě Kepelského Zhůří dnes stojí památník a informační tabule, které připomínají bývalou osadu a její obyvatele. I když z osady zbyly jen základy domů a zarostlé cesty, ticho a klid tohoto místa vytváří atmosféru, která nutí k zamyšlení nad pohnutými osudy šumavského pohraničí.








Výlet do bývalé osady Zhůří
Pokud se chystáte navštívit toto magické místo s temnou historií, máte mnoho možností, na Zhůří vedou cesty ze všech světových stran, z některých je jich dokonce víc. Nejčastější výchozí místa jsou:
- Bývalý Starý Brunst: zaparkujete na vyhrazených místech podél silnice mezi Javornou a Železnou Rudou a pohodovou procházkou po asfaltové cestě budete za dva a půl kilometru v srdci někdejší osady.
- Stará Huť: podobné výchozí místo je i na druhé straně údolí, kde zaparkujete u silnice mezi Keply a Prášily. I zde vás čeká 2,5 km dlouhá procházka po zpevněné asfaltové silničce.
- Nová Hůrka: Pětikilometrová procházka z Nové Hůrky po modré turistické značce vede zpočátku po kraji hlavní silnice, což není nejpříjemnější, nicméně následně vás zavede do krásného lesa, kterým dojdete z jihu přes Křemelnou až do Zhůří.
- Javorná: Není nic jednoduššího, než nechat auto autem, sbalit velkou svačinu a z našeho apartmánu v Javorné vyrazit pěšky jednou z mnoha cest přes hřeben hory Javorné, případně okolo sousedního Hadího vrchu, přímo na Zhůří. Cesta má okolo 6 kilometrů a pokud půjdete v sezoně, určitě během ní nasbíráte spoustu hub 🙂
Ačkoliv zde dnes nenajdete tradiční turistické atrakce, návštěva Kepelského Zhůří nabízí jedinečnou možnost nahlédnout do minulosti Šumavy. Místo připomíná osudy lidí, kteří zde žili po generace a byli nuceni opustit své domovy. Je to místo plné historie a zároveň klidu, ideální pro ty, kdo hledají méně známá, avšak o to autentičtější místa.
Pokud vás zajímají osudy zaniklých šumavských osad, můžete se podívat i na díl pořadu Zmizelá Šumava, který se tomuto regionu věnuje a přináší mnoho dalších zajímavých příběhů o těchto místech.
Naše tipy k výletu na Zhůří
- Pokud hledáte na výletech klid a nejste milovníci historické armádní techniky, raději se vyvarujte návštěvy Zhůří ve státní svátky, zejména 8. května.
- V okolí není žádná restaurace (komunisti obě zbořili), nicméně pikniku na břehu Křemelné se stejně žádná restaurace nevyrovná.
- Kromě cesty ze severu je Zhůří skvělé přístupné i pro kočárky či odrážedla, o kolech ani nemluvě.